Přemýšlíme pravicově

Archív měsíce: Prosinec 2011

Vážení přátelé,

ubíhají slunné i deštivé dny, televizní zpravodajství plní registr vozidel, olympiáda a pravidelné informace o okurkách i kandidátech presidentské volby. ODS v Polné pracuje na tématech, které chce zahrnout do programu pro volby krajské a také na nápadech, ze kterých má vyrůst program pro komunální volby v roce 2012. Tentokrát s předstihem předkládáme téma, které zcela jistě vyvolá řadu reakcí, protože se týká samého středu města, Husova náměstí.
Snad každý v Polné si všiml, že kapacita parkovacích míst na Husově náměstí je téměř vyčerpána. S otevřením unikátního církevního muzea a zpřístupnění vnitřních prostor děkanského chrámu lze přitom čekat, že situace se opět  trochu zhorší. Polnou tak čeká osud většiny měst, které jsou nucena parkování a vjezd do středu města regulovat. Výhodou Polné přitom zůstává fakt, že je prakticky ušetřena tranzitní a především tranzitní nákladní dopravy.
Základní spor, který se vede ve všech městech na celém světě, je spor mezi dopravou v pohybu a dopravou v klidu. To znamená, do jaké míry omezovat a zužovat komunikace ve prospěch nárůstu míst k parkování?
Cílem našeho návrhu je navýšení počtu parkovacích míst na Husově náměstí a toho lze dosáhnout jedině omezením možnosti průjezdu a zklidněním provozu. Postupným zpřísňováním pravidel pohybu vozidel po náměstí lze počet parkovacích míst výrazně zvyšovat podle potřeby téměř na dvojnásobnou kapacitu. Navrhovaná opatření přitom nijak neomezují zásobování obchodů ani možnost vjezdu na náměstí pro místní, či návštěvníky.
Základním opatřením, které navrhujeme, je dvojí omezení průjezdu vozidel Horní branou. Jde o zavedení jednosměrného provozu směrem z náměstí (s ohledem na křižovatku u staré pošty) a také o omezení velikosti vozidel, kterým bude průjezd dovolen. Toto opatření navíc odstraní nebezpečí nedání přednosti při výjezdu od radnice (do Horní brány opravdu není vidět!!!), a také umožní uvažovat o skutečné obnově Horní brány, která byla právě kvůli autodopravě před cca padesáti lety stržena.
Cesta z Palackého ulice, případně Indusovy, bude zajištěna po ulici Varhánkově a Havlíčkově kolem Školáku, kde je dostatek prostoru pro rozšíření komunikace.
Jsme přesvědčeni, že s tímto nebo s podobným řešením musí počítat připravovaná změna územního plánu, protože jen tak můžeme na řadu dalších let vyřešit problémy s parkováním na náměstí. Jen tak nebude nutné zavádět nějaké parkovací zóny, odstrašující výši parkovného nebo jiné formy regulace.
Polenská ODS si je vědoma toho, že jakákoli regulace dopravy ve středu města je záležitostí citlivou a předurčenou k rozsáhlé diskusi, ve které zazní představy i zájmy mnoha občanů. Chceme-li však takovouto představu uskutečnit, je potřeba tuto diskusi začít!
Za ODS Polná, Pavel Bárta a Jiří Šerý

Školní tělocvična

Polná je město odsouzené k úspěchu. Jeho poloha, malebnost i prostředí, které nabízí, mu dávají šanci postupně obnovovat něco z minulého významu. Jedním ze znaků úspěchu je růst, součástí růstu je i větší počet dětí. Více dětí potřebuje odpovídající prostory ke svému vzdělávání a rozvoji. Součástí školních i mimoškolních aktivit jsou hřiště otevřená i kryté tělocvičny. Mnohé se povedlo, není dořešeno zázemí u základní školy.
Záměr vybudovat tělocvičnu u budovy na Poděbradově ulici (dívčí škola) se vleče od počátku 90. let. Po konzultacích s  Národním památkovým ústavem v Brně byly dohodnuty maximální rozměry 30x18m, při výšce štítu nad terénem max. 8m. Jako projektant byla vybrána na základě ceny firma Santis Žďár nad Sázavou. Jednalo se o tělocvičnu typu „stodola“ a bylo dohodnuto, že bude štítem k Ochozskému potoku.
V roce 2008 započaly práce na projektu pro územní řízení. Vzhledem k tomu, že bylo založeno nové pracoviště Národního památkového ústavu v Telči, příslušné pro kraj Vysočina, došlo ke změně památkářů a také projekt tělocvičny byl kompletně přepracován. Namísto klasického řešení se sedlovou střechou bylo navrženo řešení, které se dá těžko popsat. Jednalo se o čtyři spojené zaoblené pásy, které byly na vždy jedné straně vyšší a výšky se střídaly. Celek pak půdorysně tvořil obdélník s delší stranou podélně s potokem, 6m od potoka
Přestože byl na první pohled nezvyklý, splňoval vše potřebné. Velikost tělocvičny odpovídala potřebám jak školy, tak sportovních spolků. V tělocvičně byly dvoje šatny, jak pro školu, tak i pro odpolední mimoškolní činnost.  Výška tělocvičny odpovídala požadavkům památkářů. Podélné řešení a výška zaručovaly minimální zastínění objektů stojících za tělocvičnou.
Získat stavební povolení na stavbu v historickém centru připomíná známou pohádku o kohoutkovi a slepičce. Město Polná dalo na stavební úřad v Polné žádost o stavební povolení. Ten si dne 21. 1. 2010 vyžádal závazné stanovisko Magistrátu města Jihlavy –odboru územního plánování. K vydání jeho stanoviska bylo nutné další závazné stanovisko, tentokrát od Národního památkového úřadu,  odborného pracoviště Telč. Přestože příprava projektu probíhala za konzultací s tímto ústavem a byl podle jeho připomínek průběžně upravován, závazné stanovisko mohl ústav vydat až k hotovému projektu. Památkáři z Telče své kladné stanovisko na magistrát doručili dne 15. 2. 2010.
Na dalším průběhu věci je vidět, jak subjektivní může být hodnocení toho, co lze a co nelze dělat na zadním traktu budovy v okraji památkové zóny. Svoje separátní záporné stanovisko k projektu vydal Ing. arch. Karel Kuča, formálně soukromá osoba, na řízení nezúčastněná. Stanovisko je datováno dne 25. 1. 2010, na magistrát města Jihlavy bylo doručeno dne 29. 3. 2010.
Protože názor odborníků z magistrátu souzněl s názorem Ing. arch. Kuči, , požádal MMJ dne 15. 3. 2010, vzhledem k náročnosti problému, Krajský úřad Kraje Vysočina o prodloužení termínu k vyjádření. Tato mu byla prodloužena z 30. 3. do 30. 4. 2010.
29. 3. 2010 poslal MMJ žádost o vyjádření  na NPÚ ústřední pracoviště v Praze a to 14. 4 2010 dalo zamítavé stanovisko.  Na základě tohoto stanoviska dal MMJ odbor územního plánování rovněž zamítavé stanovisko. Tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto i o osudu stavebního povolení.
Město se proti rozhodnutí odvolalo, ale kolečko se opakovalo, jen místo Magistrátu města Jihlavy, rozhodoval Krajský úřad Kraje Vysočina a místo Národního památkového úřadu v Telči rozhodoval NPÚ, ústřední pracoviště Praha. Pod rozhodnutím je podepsána paní Ing. arch Věra Kučová, náměstkyně GŘ pro památkovou péči. Výsledek vyjádření ze dne 20. 12. 2010 byl stejný, opětné zamítnutí. Tím také skončila šance řešit tuto potřebu polenských dětí z evropských peněz a prostředky regionálního operačního programu byly vyčerpány na jiné projekty.
Rozhodnutí NPÚ vrátilo celý záměr zpět na začátek. Vznikla nová pracovní skupina, v níž jsou staří známí – projektant, NPÚ v Telči, Magistrát Jihlavy-odbor územního plánování a Kraj Vysočina-oddělení památkové péče. Až bude něco dohodnuto a dokonce i schváleno, bude před městem stát problém další. Kde získat prostředky na tuto stavbu … .
Z celé této anabáze je vidět, jak snadno se i ten nejlepší bohulibý záměr může utopit v džungli zájmů odpovědných osob, jejichž subjektivní posouzení má váhu zákona. Památkáři se ani netají, že důvodem je snaha prosadit myšlenku na obnovu rybníků, které kdysi Polnou obklopovaly a z nichž dnes zbyly pouze Špačák a Peklo. Ostatní postupně zanikly, když se vyčerpal jejich přínos strategický i ekonomický a začaly bránit rozvoji města.
Nejsem památkář, ale dopravní inženýr a člověk, který v Polné vyrostl. Jsem však přesvědčen, že místo Polné je ve století dvacátém prvním, že si nejrůznějšího úpadku z nejrůznějších důvodů odbyla už dostatek. Jsem také přesvědčen o tom, že městské centrum má přirozeným způsobem přecházet v okrajové čtvrti a že historie má sloužit městu, nikoli město historii.
Mám rád vodu a rád chodím po březích rybníků. Na Vysočině jich je nespočet. Právě proto si umím představit estetiku takového návesního kačáku bez veškeré romantiky. Takovým je rybník Špačkův a takovým by beze vší pochyby byly i obnovené rybníky – ať Školský, ať ty na Ochozském potoku umístěné uprostřed města. Rybník sám do určité velikosti je pouhým jedním k prvků celku, se kterým musí ústrojně ladit. Zkuste si to představit taky!
Pavel Bárta.
V regionu Vysočina je přes 2 300 kilometrů cyklotras a jejich síť se stále rozrůstá. Nové stezky určené pro jezdce na kolech, in-line bruslaře a pro chodce se staví i letos a postupně se zlepšuje i jejich vybavení.
V roce 2010 přibylo jen na Pelhřimovsku dalších 18 kilometrů tras a v loni byla otevřena, troufám si říct jedna z nejhezčích cyklostezek na Vysočině, mezi Přibyslaví a Sázavou. Cyklostezka vede po staré železniční trati, je dlouhá 8855 metrů, převýšení je 56,1 metrů. Je na ní devět nových lávek, dvě odpočívadla, sedmnáct přejezdů lesních a polních cest a 1916 metrů zábradlí. Vede úvozy, po náspech, lesem i volnou přírodou, stále v blízkosti řeky Sázavy.  Je přístupná po celý rok a její cena, včetně výkupu pozemků, byla přibližně třicet miliónů Kč.

A co Polná? Kdy se dočká široká sportovní veřejnost prvních kilometrů 

těchto stále populárnějších  tratí v Polné? 

Přitom pro první kilometry cyklostezky v Polné a to o délce zhruba 2,8 km, se nabízí velice jednoduché řešení. První kilometry by mohli začínat v historickém jádru města a to přímo na zámku v Polné, kde může vzniknout půjčovna kol, včetně servisu a dalšího vybavení. První kilometry této nové cyklostezky by mohly vést přes horní bránu zámku, dále ulicí Žejdlicova, přes kopec do ulice Vítkova a po té kolem rybníka Peklo. Po hrázi tohoto rybníka lesem Březina, kde by tato cyklotrasa mohla být napojena na náročnější terén lesních cest . Ale to je jedna s možností dalšího rozšíření prvních kilometrů cyklostezky v Polné. Další alternativou této první trasy je možné nepojení v budoucnosti i na nevyužitou starou železniční trať a propojení Polné s obcí Dobronín. První kilometry rozhodně nejsou tak finančně náročné, aby město nemohlo uvažovat o výstavbě a občané Polné, včetně dětí, mohli první kilometry cyklotrasy využívání co nejdříve.
Jiří Šerý.

Polná leží na rozhraní Čech a Moravy, v lesnaté oblasti vymezené městy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Jihlava a Třebíč, v srdci Vysočiny.

Polná v jednotlivých historických obdobích

Období vzniku

Vznikla přibližně v polovině cesty pohraničním hvozdem mezi Čechami a Moravou, pravděpodobně v polovině 12. století, jako odpočinkové místo na jedné ze starších větví Haberské stezky. Nejstarší písemnou zprávou o Polné je majetková listina Jana I. z Polmny, datovaná dne 7. 6. 1242, kterou potvrdil český král Václav I. Z ní se dovídáme i jméno prvního známého majitele, označeného jako Jan, syn Zbislava z Bradčic, jinde jako Jan z Polmny. Z téže listiny je také patrné, že v této době zde již stál kostel zasvěcený Matce Boží, a to na místě dnešního děkanského chrámu. O vzniku hradu není nic známo, ale je pravděpodobné, že v této době již nějakou dobu existoval.

Polná se svou polohou uprostřed Českomoravské vrchoviny z hlediska obchodního i vojenského stala strategickým místem a opěrným bodem. Umístění osídlení předurčilo vznik trhové vsi. Město po staletí leželo buď přímo nebo v těsné blízkosti hlavních obchodních cest přes Vysočinu. I z těchto důvodů bylo Polenské, a později Polensko-přibyslavské panství, v držení významných šlechtických rodů.

Období středověku

Mezi pozdější majitele Polné patřil brněnský purkrabí Vikard z Polné. Po pánech z Polné vlastnili panství páni z Lipé (Jindřich z Lipé) a od poloviny 14. století jejich příbuzní páni z Pirkštejna. V dobách husitských válek vládl na Polné Hynek Ptáček z Pirkštejna, vůdce strany podobojí, který k Polné přikoupil Přibyslav. Sňatkem s Žofií Ptáčkovnou vyženil Polnou Viktorin z Kunštátu, syn krále Jiříka z Poděbrad, který Polné udělil v roce 1479 významná městská privilegia, erb a právo červené pečeti. Za válek proti Matyáši Korvínovi odtud král Jiří řídil významné vojenské operace, o půl století později zde české stavy vítaly krále Ludvíka. V průběhu 15. století bylo město v majetku Trčků z Lípy, následovali Valdštejnové, páni z Hradce i hospodářsky obratní Žejdlicové ze Šenfeldu. Roku 1620 zde na hradě při zemské hranici krátce pobýval i zimní král Fridrich Falcký.

Po bitvě na Bílé Hoře byl Rudolfu Žejdlicovi majetek za účast v odboji proti císaři v roce 1623 zkonfiskován. Celé panství, největší v bývalém čáslavském kraji koupil kardinál František Ditrichštejn, který změnil městská privilegia i znak. V majetku Ditrichštejnů i jejich potomků zůstalo panství téměř 300 let.

V roce 1794 vyhořel hrad přestavěný na zámek a nebyl již nikdy zcela obnoven.

Období obrození

Kulturním a společenským centrem byla Polná v 19. století pro široké okolí, zejména v době národního obrození. V této době také hospodářsky vzkvétala zejména zásluhou soukenictví, se kterým stála a padala prosperita města, přestože nejdůležitější dopravní a obchodní cesty již vedly jinudy. V polovině 19. století v Polné žilo 6 500 obyvatel a město bylo třetím největším na Vysočině. Česká obrozenecká knihovna založena 1837, české besedy pořádané od r. 1844 , Slovanská Lípa vznikla r. 1848, stejně jako Národní garda. Vlastenecký život kvetl zásluhou kupce a později starosty Antonína Pittnera (styk s J. K. Tylem, A. Musilem a dalšími, návštěvy K. H. Borovského,
kolportace spisů Matice české). Obrozenecký život v Polné poznamenal i Boženu Němcovou při jejím pobytu v letech 1840-1842. Město se pyšní skutečností, že na počátku čtyřicátých let se zde Boženě Němcové poprvé jako dospělé dostala do rukou česky psaná kniha.

V Polné žila významná židovská komunita, která již nejméně od sedmnáctého století byla organickou součástí města.

Období úpadku

Tragickým byl pro Polnou srpen roku 1863. Obrovský požár zničil 189 domů a 456 rodin zůstalo bez přístřeší. Nenávratně zmizely překrásné renesanční a barokní měšťanské domy, řada rodin se vystěhovala. Po požáru město zcela změnilo svůj vzhled i hospodářský charakter. Další hospodářský úpadek města zapříčinila stavba Severozápadní dráhy, která Polnou minula o 6 km a odmítání industrializace polenskými řemeslníky, zejména soukeníky.

Současnost

Polná se za století své existence samozřejmě měnila. Původní trhová ves v místě dnešního Sezimova náměstí se rozrostla v město sevřené opevněním, později šance široce překročila a stále se rozrůstá. Dnes je Polná příjemným menším městem s četným drobným průmyslem, pěkným okolím, slavnou „mrkvancovou poutí“- která je jednou z největších na Vysočině a koná se vždy druhou neděli v září, bohatým kulturním životem a památkami, které jistě stojí za shlédnutí.

Informace ze 7. zasedání zastupitelstva města Polná

pondělí 12. 12. 2011

Na programu 7. zasedání zastupitelstva bylo několik bodů programu, z nichž nejdůležitějším bylo projednání a následné odsouhlasení rozpočtu města Polná na rok 2012. Rozpočet města byl projednán na 18. a 19. zasedání rady města, a na pracovním semináři zastupitelstva 10. 11. 2011. Zabývali se jím finanční a kontrolní výbor. Jak rada města, tak i výbory zastupitelstvu doporučili rozpočet schválit, což se po zodpovězení několika dotazů také stalo. Příjmová i výdajová stránka rozpočtu je vyrovnaná. Rozpočet v tuto chvíli počítá s příjmy ve výši 66 292 000 Kč, přičemž 2/3 příjmů tvoří daňové příjmy. Schválením rozpočtu se město Polná stalo jedním z mála obcí na Vysočině, která nemusí pro příští rok pracovat s rozpočtovým provizoriem.
Z dalších bodů programu bych chtěl poukázat na výsledek přezkoumání hospodaření města za rok 2011. Kontrola byla provedena pracovníky Krajského úřadu. Během kontroly nebyly zjištěny žádné chyby ani nedostatky.
Zastupitelé dále schválili limity prostředků na platy a odměny zaměstnanců města a odměny radním, zastupitelům, předsedům a členům výborů zastupitelstva města, předsedům a členům komisí rady města. Tyto limity zůstaly ve stejné výši jako v roce 2011.
Záměrem města je i účastnit se Programu prevence kriminality Kraje Vysočina na rok 2012. Jedná se o dotační titul, o který musí město požádat.

Zdeněk Dvořák

Pracovní schůzka se konala v úterý 8.12.2011 v 19:00 hod. v Zámecké restauraci.

Přítomni:  Kubašta M., Suchý J., Švec P., Vlach I.

Hosté: Sobotka J.

Tato schůzka byla vzhledem k malé účasti věnována hlavně  nadcházejícího jednání  Zastupitelstva města. J.Sobotka seznámil přítomné s programem.

Kalendář schůzek vypracuje na základě jednání Rady a Zastupitelstva v roce 2012pan J. Sobotka. Po jeho předání bude rozeslán všem členům MS ODS Polná.