Přemýšlíme pravicově

Polná

Rekonstrukci sportoviště Polná zaplatí nakonec sama

Polná – Dotaci se získat nepodařilo. Zastupitelé rozhodli, že víceučelové hřiště s in-line dráhou za pět a půl milionu korun uhradí město na etapy.

Víceúčelové sportoviště. Ilustrační foto.

Víceúčelové sportoviště. Ilustrační foto.Autor: archiv Deníku

Polná se žádostí o dotaci neuspělo. Rekonstrukci nového volnočasového sportoviště s umělým povrchem město zafinancuje samo. Na etapy. Rozhodlo o tom středeční zastupitelstvo.

Protože jsme nezískali dotaci, rozhodli jsme na zastupitelstvu, že na rekonstrukci uvolníme dva a půl milionu ze svého rozpočtu na první etapu a příští rok dofinancujeme zbytek,” uvedl starosta Polné Jindřich Skočdopole (Nezávislí pro Polnou).

Celková rekonstrukce sportoviště má vyjít na pět a půl milionu korun.

Na volnočasovém hřišti si bude možné zahrát například hokejbal, florbal, nohejbal a další míčové hry. Kolem hřiště má být dráha pro kolečkové brusle. V zimě pak sportoviště bude možné díky postřiku proměnit na ledovou plochu.

Víceúčelové hřiště vznikne hned vedle městského stadionu v ulici Boženy Němcové, kde je vybudované i nové zázemí, a nedaleko se nachází i dětské hřiště. Areál tak bude moci posloužit mladším i starším dětem.

Sportoviště v minulosti sloužilo jako zimní stadion, kde bruslily hlavně školy. Protože ale fungoval na bázi přírodního ledu, využíval se dohromady jen asi tři neděle v roce. Minulé zimy totiž nebyly tak tuhé,” vysvětlil v minulosti starosta Polné, proč chtějí zastupitelé zastaralý zimní stadion proměnit ve víceúčelové hřiště.

Město chtělo nejprve rekonstrukci uhradit z dotace, proto si podalo žádost na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Podle slov starosty ale byla tato žádost jednou ze čtrnácti set, které v součtu požadovaly osm miliard korun.

Podpořeno bylo ale nakonec pouze osmdesát žádostí ve výši čtyři sta milionů korun,” dodal Skočdopole s tím, že snažit se získat dotaci znovu se městu v objemu žádostí jeví jako marné. I přesto se chce Polná ještě pokusit získat dotaci na rekonstrukci tělocvičny základní školy, když jim tato nevyšla.

Nové sportoviště nebude oploceno, a bude tak volně přístupné komukoliv a kdykoliv. Pracovat se na něm má začít od 15. září. Stavební firmu město vybralo již na jaře, ale čekalo, jak dopadne se žádostí o dotaci.

Polná má už jedno podobné víceúčelové sporotoviště U Studánky, což je hřiště s umělým trávníkem i běžeckou dráhou. Využívají ho především školy. Sporotoviště má svého správce, od kterého si zájemci mohou zapůjčit například míče či rakety na stolní tenis a podobně. 

Autor: Redakce


Zdroj: 
http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/rekonstrukci-sportoviste-polna-zaplati-nakonec-sama-20160717.html

Jsme rádi že zastupitelé a město podpořilo náš návrh na rekonstrukci areálu zimního stadionu v Polné. Bude tento areál konečně mít svůj smysl, využití pro širokou veřejnost a nebude působit jako zapomenutý kout v Polné . Jako víceúčelové hřiště by mělo mít využití po celý rok, to znamená že to není jen zimní stadion ,hřiště na jeden sport. Bude to sportoviště které využije skoro každý sportovec v Polné , inline dráha kolem hřiště bude určitě také hojně využívaná. Děkujeme i za podporu od pana starosty , který tento projekt podpořil od samého začátku .

MS ODS Polná

 

Jak jsem poznal marťany

Každý den, když to jde, si dávám doma kafe po práci. Nejlépe společně s manželkou. Bavíme se. O všem co je nového, jak proběhl den a co nového v práci. Probíráme věci a nasloucháme si. Radíme se a vycházíme si vstříc.
Je večer a jdu do pokoje syna. Jak se máš, ptám se. Přes sluchátka neslyší ale vidí mě. Ptám se, co nového ve škole? (Když jsem byl malý, tak jsem tuto větu nesnášel.). Vše probíráme, včetně financí na školu. Vysvětluji na co máme a na co ne. Důležité je žít bez dluhů, pak se žije snáz.
Navštěvuji dceru v jejím pokoji a zpovídám ji o škole a vysvětlujeme si migraci. Má obavy a tak znovu vysvětluji pro a proti a nakonec vytahuji pepřový sprej. Znova vysvětluji zacházení s ním a říkám “neboj ochráním tě, jsem tvůj táta”.
Odcházím mrknout na dvůr. Nikdo tam není. Zamykám vrata, které směřují přímo na veřejnou ulici. Vcházím do ložnice a zapínám televizi. Vím, že televize v ložnici není správná. Přesto ji zapínám. Sleduji film o vyspělých a chytrých marťanech útočící na lidi žijící na zemi. Přepínám. Další film o západu proti východu. Raději vypínám televizi a usínám v klidu domova a bezpečí.
Další den dopoledne v práci jsem si udělal kafe a čtu ranní tisk. Západ se bojí východu a tak zbrojí, nebaví se spolu.Nechtějí Mír .Bohatá Evropa se směje hloupým. Brexit, dobrá a co dál. Chytří křičí potrestáním. Migrace kam se podíváš, přijímáme, ustupujeme a chytří nařizují, dle čeho a jakých pravidel se máme řídit a žít. Říkám si, co to doma dělám asi špatně?… chytří by měli být asi chytřejší ,říkám si, a nebo k nám přiletěli z Marsu.

Petr Vlach

Jinýma očima

 

„Jako malý kluk jsem viděl Háječek jako velký starý les ,kde se dobře jezdilo na kole. Ve školních letech se dobře stavěly bunkry a hrálo se s dívkami na schovávanou. V dospělosti jsem viděl Háječek jako starý les ,používaný mládeží k ranním a večerním schůzkám. Viděl jsem Háječek jako špinavý ,zarostlý ,plný lahví a dalších věcí. Dnes při procházce „novým Háječkem“ se těším…“

Petr Vlach

 

Každé radikální řešení přináší spoustu otázek. Je jedno zda za to může kůrovec či staré stromy. Uvědomili jsme si, že tento hospodářský les je již nedílnou součástí nás Poleňáků, les z obou stran obestavěný našimi životy, les, který žije v našich srdcích.

Snad samozřejmostí budou další úpravy Háječku. Vybagrování a dočištění pařezů, srovnání a úprava cesty, osazení háječku lavičkami či malým altánem. Dovýsadba dalších stromů (smrk ,borovice) se přímo nabízí proto, aby Háječek nebyl přes zimu tak smutný. Chceme aby se Háječek stal LESOPARKEM, okrasným, estetickým a krajinotvorným. Víme, že polenský lesopark Háječek umístěný blízko centra města má před sebou velkou budoucnost a stane se tak krásným  a čistým místem pro odpočinek a relaxaci nás Poleňáků.

Miloš Kubašta a Petr Vlach

Polná lidem

             facebook  –   polná-lidem „ODS Polná“ 

Polná leží na rozhraní Čech a Moravy, v lesnaté oblasti vymezené městy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Jihlava a Třebíč, v srdci Vysočiny.

Polná v jednotlivých historických obdobích

Období vzniku

Vznikla přibližně v polovině cesty pohraničním hvozdem mezi Čechami a Moravou, pravděpodobně v polovině 12. století, jako odpočinkové místo na jedné ze starších větví Haberské stezky. Nejstarší písemnou zprávou o Polné je majetková listina Jana I. z Polmny, datovaná dne 7. 6. 1242, kterou potvrdil český král Václav I. Z ní se dovídáme i jméno prvního známého majitele, označeného jako Jan, syn Zbislava z Bradčic, jinde jako Jan z Polmny. Z téže listiny je také patrné, že v této době zde již stál kostel zasvěcený Matce Boží, a to na místě dnešního děkanského chrámu. O vzniku hradu není nic známo, ale je pravděpodobné, že v této době již nějakou dobu existoval.

Polná se svou polohou uprostřed Českomoravské vrchoviny z hlediska obchodního i vojenského stala strategickým místem a opěrným bodem. Umístění osídlení předurčilo vznik trhové vsi. Město po staletí leželo buď přímo nebo v těsné blízkosti hlavních obchodních cest přes Vysočinu. I z těchto důvodů bylo Polenské, a později Polensko-přibyslavské panství, v držení významných šlechtických rodů.

Období středověku

Mezi pozdější majitele Polné patřil brněnský purkrabí Vikard z Polné. Po pánech z Polné vlastnili panství páni z Lipé (Jindřich z Lipé) a od poloviny 14. století jejich příbuzní páni z Pirkštejna. V dobách husitských válek vládl na Polné Hynek Ptáček z Pirkštejna, vůdce strany podobojí, který k Polné přikoupil Přibyslav. Sňatkem s Žofií Ptáčkovnou vyženil Polnou Viktorin z Kunštátu, syn krále Jiříka z Poděbrad, který Polné udělil v roce 1479 významná městská privilegia, erb a právo červené pečeti. Za válek proti Matyáši Korvínovi odtud král Jiří řídil významné vojenské operace, o půl století později zde české stavy vítaly krále Ludvíka. V průběhu 15. století bylo město v majetku Trčků z Lípy, následovali Valdštejnové, páni z Hradce i hospodářsky obratní Žejdlicové ze Šenfeldu. Roku 1620 zde na hradě při zemské hranici krátce pobýval i zimní král Fridrich Falcký.

Po bitvě na Bílé Hoře byl Rudolfu Žejdlicovi majetek za účast v odboji proti císaři v roce 1623 zkonfiskován. Celé panství, největší v bývalém čáslavském kraji koupil kardinál František Ditrichštejn, který změnil městská privilegia i znak. V majetku Ditrichštejnů i jejich potomků zůstalo panství téměř 300 let.

V roce 1794 vyhořel hrad přestavěný na zámek a nebyl již nikdy zcela obnoven.

Období obrození

Kulturním a společenským centrem byla Polná v 19. století pro široké okolí, zejména v době národního obrození. V této době také hospodářsky vzkvétala zejména zásluhou soukenictví, se kterým stála a padala prosperita města, přestože nejdůležitější dopravní a obchodní cesty již vedly jinudy. V polovině 19. století v Polné žilo 6 500 obyvatel a město bylo třetím největším na Vysočině. Česká obrozenecká knihovna založena 1837, české besedy pořádané od r. 1844 , Slovanská Lípa vznikla r. 1848, stejně jako Národní garda. Vlastenecký život kvetl zásluhou kupce a později starosty Antonína Pittnera (styk s J. K. Tylem, A. Musilem a dalšími, návštěvy K. H. Borovského,
kolportace spisů Matice české). Obrozenecký život v Polné poznamenal i Boženu Němcovou při jejím pobytu v letech 1840-1842. Město se pyšní skutečností, že na počátku čtyřicátých let se zde Boženě Němcové poprvé jako dospělé dostala do rukou česky psaná kniha.

V Polné žila významná židovská komunita, která již nejméně od sedmnáctého století byla organickou součástí města.

Období úpadku

Tragickým byl pro Polnou srpen roku 1863. Obrovský požár zničil 189 domů a 456 rodin zůstalo bez přístřeší. Nenávratně zmizely překrásné renesanční a barokní měšťanské domy, řada rodin se vystěhovala. Po požáru město zcela změnilo svůj vzhled i hospodářský charakter. Další hospodářský úpadek města zapříčinila stavba Severozápadní dráhy, která Polnou minula o 6 km a odmítání industrializace polenskými řemeslníky, zejména soukeníky.

Současnost

Polná se za století své existence samozřejmě měnila. Původní trhová ves v místě dnešního Sezimova náměstí se rozrostla v město sevřené opevněním, později šance široce překročila a stále se rozrůstá. Dnes je Polná příjemným menším městem s četným drobným průmyslem, pěkným okolím, slavnou „mrkvancovou poutí“- která je jednou z největších na Vysočině a koná se vždy druhou neděli v září, bohatým kulturním životem a památkami, které jistě stojí za shlédnutí.